Historie

100 LET SOKOLA V TELNICI

V roce 2009 slavila naše jednota Sokol významné výročí – 100 roků od založení.Bylo to 9. 5. 1909, ale již o rok dříve 15. září 1908 byl založen odbor. První cvičení bylo uspořádáno v létě roku 1906. Ohlas byl velký, hlavně u mládeže, a od té doby se datuje začátek cvičení v Telnici. První valná schůze se konala právě 9. 5. 1909. Slavnostní projev pronesl známý pokrokový právník a poslanec říšského sněmu ve Vídni JUDr. Hynek Bulín. Týž den byla uspořádána taneční zábava jako první společenský podnik. V srpnu již bylo uspořádáno veřejné cvičení. Prvním místem byl hostinec U Kolouchů, kde byla ve dvoře jedna z nejstarších staveb v Telnici se zvýšeným patrem patřící původně Ditrichštejnům a jejich dragounům, která se tehdy hodila ke cvičení. Cvičilo se vždy v úterý, sobotu a neděli. Majetek byl skromný. Ze zábavy v srpnu bylo 108 korun. Téhož roku se konaly Martinské hody. Od roku 1925 se již vždy tančila beseda. Šibřinky se pořádaly každoročně a měly vždy svůj ráz, například „Na Zlatém potoce“.

SOKOLOVNA

V roce 1931 bylo rozhodnuto započít stavbu sokolovny. Základní kámen se přivezl z Kozího hrádku a darovalo jej město Tábor. Pochází ze schodů Hrádku. Dne 8. 6. 1932 se konala již první schůze výboru na sokolovně. Sokolské Jánské hody 26. 6.1932 byly již na sokolovně s elektrickým osvětlením. Jak na založení, tak i na akcích Sokola se vždy podíleli učitelé. Velkým činovníkem byl František Perna, který také sepsal kroniku obce. To jsou alespoň stručně začátky Sokola, u jehož zrodu byli vždy pokrokoví lidé. Jmen starostů a ostatních činovníků by bylo hodně, a tak nejmenovité poděkování patří všem.

CO JE SOKOL

První český spolek, který se zabýval tělesným cvičením a sportem - Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února 1862 v Praze, v době politického uvolnění po pádu Bachova absolutismu, které umožnilo zakládání vlasteneckých spolků.  Po dvou letech potom přijala jméno Sokol Pražský.

Myšlenkový základ z řecké historie - antická idea kalokagathie, rozvinutá dr. Miroslavem Tyršem, Jindřichem Fügnerem a jejich následovníky, dala základ společenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy československého státu. Na stejném základu vznikly novodobé Olympijské hry o téměř 40 let později.  Sokolové stáli od začátku u zrodu tělocvičného, sportovního, společenského a kulturního vyžití české části obyvatelstva. Zasloužili se o národní uvědomování a vychovávali k vlastenectví. Princip,

na kterém je sokolství založeno - jednotný rozvoj těla i mysli v duchu demokracie, svobody, rovnosti a bratrství byl v době vzniku podporován mnoha významnými Čechy své doby. Být sokolem bylo považováno za čest!    

Od začátku se v Sokole kromě prostných a nářaďového tělocviku pěstovaly též sporty - šerm, plavání, atletika, zápas, cyklistika i lyžování. Již za první republiky získávali "vavříny" sokolští sportovci, např.  první zlatou olympijskou medaili přivezl do Československa sokolský sportovec Bedřich Šupčík z LOH

v roce 1924, stal se vítězem ve šplhu.

Vlastními silami a díky dobrému hospodaření byly po celé republice postaveny sokolovny, stadiony, plovárny, ale i např. první biografy - pro kulturní a sportovní vyžití veřejnosti, ale též jako vítaný zdroj příjmů pro další činnost.

Mimo sportování a cvičení je to i o přátelství a milých setkáních stejně zaměřených lidí - a to nejen v republice. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti značně omezen válkami nebo totalitními režimy. Přežil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa.

Postupně se „zdola“ vytvořila struktura, která existuje dodnes: jednotlivé tělocvičné jednoty (složené z různých oddílů) se sdružují v župách, práci řídí a koordinuje ústřední orgán, Česká obec sokolská se sídlem v Praze v Tyršově domě na Malé Straně. 

Sokol jako jediná organizace v Čechách sdružuje  výkonnostní i rekreační sporty, sokolskou všestrannost i umělecké a kulturní soubory. Program Sokola je otevřený a přístupný  - letos již plných 151 let podporuje to, co se dnes nazývá „sport pro všechny“, hnutí, které podporuje i MOV. Nabízí zajímavou alternativu pro trávení volného času mladým i starším - umožňuje celoživotní cvičení a sportování i pohybově nenadaným či zdravotně znevýhodněným.

Vysvětlení pojmů:

Všestrannost- sokolský program všestrannosti má více než stoletou tradici a znamená i v současné době, osvojení si základních dovedností v atletických a gymnastických disciplínách, cvičení na nářadí a plavání  ve všech věkových kategoriích - cvičení rodičů s dětmi, předškolní a mladší školní děti, mladší a starší žactvo, dorost, ženy a muži.  Každoročně se členové mohou, dle vlastního uvážení,  zúčastnit  soutěže všestrannosti ve své kategorii - nejprve na župních přeborech a potom na přeborech ČOS v Praze.

O cvičení všestrannosti se starají dobrovolní cvičitelé, což je v Sokole tradicí. 
Mezi oddíly všestrannosti jsou zařazeny mimo jiné i zdravotní tělesnou výchova, turistika, volejbal, tenis, zdravotní cvičení pro seniory, pobyt v přírodě, aktivity zdravotně postižených či další nezávodní sportování pro radost a kulturní činnost.
Samostatnou kapitolou jsou sokolské slety, společensko - sportovní přehlídka činnosti jednot. Hromadná vystoupení mají v Sokole dlouhou tradici a i svůj politický význam - v době ohrožení naší vlasti se staly národními manifestacemi - především v letech 1938 či 1948. První slet se konal r. 1882, následovaly další v nepravidelných intervalech, zaviněných aktuální politickou situací, ale vždy s velkou zahraniční účastí.

Po obnovení činnosti se konají slety od roku 1994 v šestiletém cyklu. Poslední, celkem XV. všesokolský slet se uskutečnil v Praze v roce 2012, v roce 150. výročí založení Sokola.

Sportovní oddíly - v současné době jsou v naší jednotě registrovány tři oddíly. Některé oddíly se sportu věnují rekreačně, nebo se zúčastňují nižších soutěží, ale někteří sportovci mají i mezinárodní sportovní úspěchy a jsou dlouhodobě členy reprezentačních týmů. Mají svůj soutěžní program, koordinovaný s ohledem na požadavky jednotlivých sportovních svazů.

Členství

Členem T.J. Sokol se může stát každý občan ČR, též cizinec s trvalým pobytem v naší republice.

Členem se stává po vyplnění přihlášky a zaplacení příslušného obnosu, který se skládá ze tří částí - členské známky, ve které je zahrnuto i pojištění proti úrazu,  příspěvku na režii sportovišť a oddílového příspěvku, který si stanovuje každý oddíl individuálně podle svých potřeb.

Příspěvky se platí ročně pro kalendářní rok, zaplaceno musí být vždy do 30. 3. příslušného roku.

Děti do 18 let, senioři od 65 let 100 Kč a dospělí 500 Kč - včetně úrazového pojištění.

Jednota

Základní organizační jednotkou ČOS jsou tělocvičné jednoty, nyní řečeno terminologií dle nového Občanského zákoníku - pobočné spolky hlavního spolku ČOS. Jejich vlastní činnost je organizována v jednotlivých oddílech, odborech a komisích. Jednota je právní subjekt s následujícími orgány:

Valná hromada jednoty

Je nejvyšší orgán jednoty. Svolává ji výbor jednoty nejméně jednou ročně.

Výbor jednoty

Je statutárním orgánem. Je odpovědný valné hromadě. Řídí činnost jednoty v období mezi valnými hromadami a rozhoduje o všech věcech, které nejsou podle stanov vyhrazeny jinému orgánu. Schází se nejméně 10x do roka.